Holter: proč dlouhodobě monitorovat krevní tlak?
U tak dynamické hodnoty, jakou je krevní tlak, nestačí jednorázové měření. Pro stanovení diagnózy hypertenze a správné léčby je nezbytné 24hodinové monitorování. Ideálně spolehlivým a přesným přístrojem, který je propojen s ambulantním programem ošetřujícího lékaře. Takovým přístrojem je holter TK.
Zázrak jménem HOLTER
Lékař nemusí být stále s pacientem, resp. pacient nemusí trávit čas na nemocničním lůžku pod dohledem lékaře a jeho přístrojů. Přesto je pacient i doma pod odborným dohledem a tento nepřetržitý monitoring o jeho zdravotním stavu odhalí daleko více než jednorázové vyšetření v ordinaci. Přesně tak funguje holter neboli Holterův monitor, který se řadí mezi přelomové vynálezy medicíny 20. století.
Nelze spočítat, kolik milionů životů už prodloužil nebo přímo zachránil. Stejně jako třeba rentgen (dle německého fyzika Wilhelma Conrada Röntgena), i holter dodnes nese jméno svého vynálezce, které každodenním používáním už zlidovělo.
Atomový fyzik, který se proslavil v medicíně
Tímto vynálezcem nebyl žádný lékař, ale americký fyzik a chemik Norman Jefferis Holter (1914-1983). Za druhé světové války byl hlavním fyzikem amerického námořnictva, po válce řídil testování atomové bomby na atolu Bikini a působil v Komisi pro atomovou energii USA.
Ve stejné době se jako nadšenec vědy pustil do objevování na poli medicíny. Rozhodl se sestrojit přenosné zařízení, které by monitorovalo elektrofyziologické procesy srdce, aniž by pacient musel být na lůžku. Založil a sám financoval společnost, která už v roce 1947 první takové zařízení sestrojila. Zatím však šlo pouze o v praxi nevyužitelný prototyp – dvě baterie prvního holteru vážily těžko uvěřitelných 38 kg.
O potenciálu převratného vynálezu přesto nebylo pochyb. Jeho další technický vývoj byl poměrně rychlý a přístroj se dařilo výrazně zmenšovat. Už v 50. letech se díky objevu tranzistorů a rádiovému přenosu dat podařilo snížit hmotnost zařízení na 1 kg. Norman J. Holter svou metodu poprvé oficiálně publikoval právě před 60 lety – v roce 1961 v americkém časopise Science.
Spolehlivá diagnostika hypertenze
Klasický holter monitoruje EKG a zjišťuje pravidelnost či nepravidelnost srdeční rytmu – arytmie. Stejný princip se už desítky let úspěšně využívá také pro dlouhodobé sledování krevního tlaku. Metoda ambulantního monitoringu krevního tlaku se běžně označuje zkratkou AMTK, případně anglicky ABPM, nesprávně avšak velmi často se též používá výraz „holter tlaku“. Z lékařského hlediska má velký význam, protože zpřesňuje diagnostiku a snižuje riziko nevhodné medikace. Krevní tlak je totiž velice dynamická hodnota, takže jedno měření k potvrzení hypertenze (vysokého krevního tlaku) rozhodně nestačí. O problematice hypertenze jsme obsáhle psali zde.
Při měření krevního tlaku v ordinaci se často stává, že hodnoty tlaku jsou vyšší než obvykle, což se vysvětluje nervozitou a tzv. syndromem bílého pláště. Kdyby se léky předepisovaly jen podle hodnot změřených u lékaře, mohl by pacient doma i zkolabovat. Léky by mu totiž snížily normální tlak na nízký. Protipólem této situace je tzv. maskovaná hypertenze, kdy je v ordinaci pacientův tlak nižší, než v domácím prostředí. Obě tyto věci je třeba vyloučit, což je možné pouze dlouhodobým monitoringem. Právě holter tlaku lékaři umožní spolehlivě určit, jestli je pacient hypertonik, normotonik nebo hypotonik.
Moderní holtery pacienta nijak neomezují
Používání holteru krevního tlaku je velmi komfortní jak pro pacienta, tak pro lékaře. Současné přístroje jsou miniaturní a velice lehké – váží méně než třeba chytrý telefon. Nosí se připevněné u pasu nebo na popruhu přes rameno a 24hodinové měření člověka v ničem neomezuje. Krevní tlak se měří v pravidelných intervalech, přes den 2-4× za hodinu a v noci pouze 1-2×. Lékař tak za 24hodinové monitorování získá 80 až 100 měření krevního tlaku plus cenné informace o vývoji pacientovy tlakové křivky během celého dne. To umožňuje velmi přesnou diagnostiku a nasazení správných léků pro kompenzaci krevního tlaku na požadované hodnoty.
Další výhodou je možnost integrovat AMTK do ambulantního programu s kartotékou pacientů. Dnešní technologie už umí spustit holter tlaku přímo z karty pacienta, předat do přístroje informace o pacientovi a zpátky z přístroje do karty pacienta přenést změřené hodnoty či celý výstupní protokol. Celý proces včetně vyhodnocení výsledků je pak velmi snadný, maximálně automatizovaný a zbavený administrativní zátěže. Proto se moderní holtery krevního tlaku v ordinacích kardiologů, internistů, diabetologů, ale i praktických lékařů osvědčují jako ti nespolehlivější pomocníci v boji s hypertenzí – civilizační chorobou, která často skrytě ohrožuje zdraví a životy pětiny populace.