Kurz první pomoci v horském prostředí a záchrana života v případě laviny
Součástí práce v Compeku je i celoživotní vzdělávání a ochrana lidského zdraví. To znamená mimo jiné školení, testy, přednášky, kurzy, … Na jeden takový jsme odjeli v pátek z Jičína směr Pec pod Sněžkou. Nešlo o známou a strastiplnou expedici Apalucha, nýbrž o kurz první pomoci při pohybu v horském terénu.
Po rychlém ubytování v penzionu Nikola následoval skialpový rychlokurz od našeho perfektního guida Kulicha, který nás teoreticky i prakticky zasvětil do tajů skialpinismu. Jak si správně upravit boty, vázání, výšku hůlek a hlavně, jak nalepit a sundat tzv. „tulení pásy“, tedy pásy, které při výstupu vzhůru brání proklouzávání lyží a umožňují tak i s lyžemi na nohou pohyb vpřed a vzhůru.
Hlavním programem pátečního dne byl ale každoroční Kurz první pomoci, protentokrát rozšířený o předvídání rizik a prevenci úrazů při pohybu v horském terénu. Jako pracovníci společnosti dodávající přístrojovou techniku do zdravotnictví si totiž velmi zakládáme na tom, abychom všichni dobře znali zásady první pomoci a v případě potřeby dokázali člověka ošetřit, případně pomoci i při záchraně jeho života. Člověk nikdy neví, kdy se taková znalost bude hodit. Když na ni ale opravdu dojde, může být pro lidský život zcela zásadní…
Kulich nám všem osvětlil, jak se pohybovat v horském prostředí a jak se zachovat při pádu laviny. Všem dobře známé a otřepané tvrzení, že střední (opakujeme, střední) lavinu můžete odpružit v kolenou, bylo vyvráceno. Kolonku znalostí jsme si naopak rozšířili o „tři svaté pomocníky“, které je nutné mít s sebou při pohybu v lavinovém terénu – pípák, vyhledávací tyč a lopatu. Názorně nám byl předveden i čtvrtý pomocník, a to samonafukovací batoh. Ten svému nositeli díky funkci podobné airbagu dokáže při pádu laviny pomoci ochránit vlastní život.
V sobotu ráno už jsme nazuli lyže a vyrazili na první skutečnou skialpovou túru po hřebenech Krkonoš, spojenou s názornými ukázkami první pomoci vyčerpaným či podchlazeným osobám. Tj. podání energetického gelu nebo tyčinky, zabalení zraněného či podchlazeného kolegy do termofolie apod.
Cestou jsme se dostali i k lavinovému splazu pod Liščí horou, kde jsme si osvěžili informace z pátečního večera. Všichni jsme ve zdraví přežili i sjezd rozježděnou sjezdovkou Zahrádky, vrátili jsme zapůjčené vybavení a poděkovali našemu Kulichovi za skvělé zážitky a nové informace.
Pro některé to byla opravdová dřina, pro jiné jen taková téměř jarní procházka, pro nás všechny to ale bylo poučné a zajímavé. A navíc nám přálo počasí a mohli jsme se tak těšit z nádherných horských panoramat, které jsme si opravdu užili.
A ty medaile? Přátelé, kamarádi! My Vám (příště) ty medaile přivezeme!
Tým Compek
