Moderní medicína se bez IT a přístrojů neobejde

Pandemie Covidu jasně ukázala, proč je počítač v ordinaci nezbytný. Technik je dnes důležitým partnerem lékaře a s rostoucí složitostí přístrojů bude jeho role pořád větší. O proměnách medicíny a jejího technického zázemí jsme si povídali s Petrem Čermákem, zakladatelem a spolumajitelem firmy COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

Jste původně počítačová firma. Jak se přihodilo, že jste se zaměřili na dodávky právě pro zdravotnictví?

Byla to trochu otázka náhody. Vždycky mě bavily počítače a s medicínou jsem se poprvé potkal ve VZP, kam jsem nastoupil po škole na začátku devadesátých let. V rámci zaměstnání ve VZP za mnou lékaři chodili, abych je naučil pracovat s počítačem a obsluhovat ambulantní program. Po dvou letech jsem si založil živnostenský list, osamostatnil se a vznikla firma CompEk – Computer Ekonomika. Tím to všechno začalo a postupně se k dodávkám počítačů a softwaru přidaly také medicínské přístroje. 

Navíc k technice dodáváte i služby, zajišťujete servis, poradenství, odborné vzdělávání. Vždycky jste chtěli mít takto komplexní nabídku?

Touto komplexní cestou jsme se vydali už v devadesátých letech. Tehdy se začaly objevovat první české počítačové EKG přístroje a my jsme v jejich zavádění trochu předběhli západní země, kde byla kontinuita vývoje nepřerušená. Tam sice používali modernější a menší termopapírové EKG přístroje, ale nikoli počítačová EKG. U nás byla symbolem pro EKG Chirana a její obrovské „skříně“ – možná si vzpomenete, na čem se dříve měřilo EKG. Takže když v devadesátých letech přišly počítačové EKG přístroje, hned se nám ta myšlenka zalíbila. Mohli jsme je připojit k počítači a propojit s kartou pacienta v ambulantním programu, což už tehdy velice zjednodušilo práci nejen lékařům, ale hlavně sestrám. Nemuseli údaje pacienta vypisovat dvakrát, takže úspora času byla značná. Počítačové EKG se postupně stalo standardem jak pro internisty či kardiology, tak především pro praktické lékaře.

V čem je pro lékaře výhodné mít dodavatele s komplexní nabídkou?

My dokážeme počítače, ambulantní program a přístroje nejen dodat, ale především to všechno umíme propojit dohromady. Samozřejmě včetně servisu, který je dnes z velké části prováděn vzdáleně přes internet, tak provádíme i PBTK – pravidelné bezpečnostně-technické kontroly. Doba je dnes mnohem rychlejší a zákazník očekává servis hned. Časy, kdy zákazník zavolal a dohodli jsme se, že k němu přijedeme za několik dní, jsou dávno pryč. Když něco nefunguje, lékař volá na jedno místo. Nepřemýšlí, jestli volat dodavatele IT, přístrojů nebo softwaru.

Obstát jako dodavatel zdravotnické techniky určitě není snadné. Klade to na vaše odborníky nějaké specifické nároky?

Medicína se neustále vyvíjí a k tomu, aby mohla léčit pořád lépe, potřebuje mimo jiné i nové přístroje a lepší vyhodnocovací software. To se neobejde bez kontinuálního vzdělávání. Lékaři se učí celý život, a protože my děláme pro lékaře, musíme se také učit celý život. Naši technici a aplikační specialisté musí sami umět obsluhovat software a přístroje, aby to mohli učit lékaře. Samozřejmě nejsme lékaři a vlastní diagnostika – interpretace výsledků z našich přístrojů – je na lékařích. Na nás je schopnost zprovoznit software v počítačové síti, zprovoznit ho na serverových platformách a integrovat ho do ambulantních programů. A pak také vědět, jak to opravit, když se něco porouchá. Zapojujeme se do kontinuálního vzdělávání tím, že se také kontinuálně vzděláváme a rozumíme dodávaným zdravotnickým přístrojům po technické stránce.

Jste také inovátoři, dokonce jste v ČR zavedli novou vyšetřovací metodu – diagnostiku ischemické choroby dolních končetin přístrojem boso-ABI systém. Jak se to povedlo?

K zavedení screeningu ICHDK pomocí přístroje boso-ABI došlo díky několika šťastným náhodám. Byli jsme ve správném okamžiku na správném místě. Na veletrhu MEDICA Düsseldorf jsme přístroj viděli jako prototyp. S výrobcem jsme se již trochu znali, tak nám přístroj odprezentovali a zalíbil se nám. Oslovili jsme první české lékaře a začali hledat cestu, jak tuto metodu prosadit. Obrovským štěstím bylo, že tehdy právě startoval projekt MOET ICHDK – monitoring efektivní terapie ICHDK.  Vyšetření v rámci projektu mělo být prováděno ultrazvukovými dopplery, na kterých vyšetření trvá až půl hodiny. S naším přístrojem trvá do tří minut, a díky této obrovské úspoře času se postupně podařilo naši alternativu do projektu prosadit.

Nicméně nebylo hned vyhráno, zavedení nového kódu výkonu trvalo šest let, během kterých jsme s kolegy investovali spoustu času do edukace a byli účastníky mnoha seminářů. Během té doby se vyměnilo několik ministrů zdravotnictví. Nicméně povedlo se a od 1. 1. 2014 byla Česká republika první zemí v EU, která mezi preventivní výkony zařadila screening ICHDK. To by se však nepovedlo, nebýt zájmu České angiologické společnosti spolupracovat s praktickými lékaři, resp. se Společností všeobecného lékařství a Sdružením praktických lékařů. Dnes je velice příjemné, když při setkání s některým z našich zákazníků slyšíme, že se povedlo pacienta včas diagnostikovat. Že pacient o ničem nevěděl, protože ICHDK je nemoc, která do určité fáze nebolí.

Nabízíte ordinacím nejen techniku, ale i různá softwarová řešení, která usnadňují práci. Asi ne každý lékař je k těmto novotám úplně vstřícný. Je to generační problém?

Není to jenom o věku, ale spíš o konkrétní osobě, o jejích ambicích a přístupu k novinkám. Když jsme zaváděli vyšetření přístrojem boso-ABI, pořizovali si přístroj většinou starší lékaři, kteří v tom viděli smysl a přístroj si pořídili.

Vzpomínám si také na jednoho pana doktora z Jičínska, který byl už důchodového věku, ale ještě ordinoval. Přál si, abych ho naučil pracovat na počítači, pak se to naučil a počítač se nakonec stal jeho koníčkem.

Samozřejmě mladí lékaři dnes již automaticky začínají s výpočetní technikou a ambulantním programem.  Dnes jsou počítače přítomné téměř ve 100 % ordinací, vystavují se eRecepty a eNeschopenky. Právě pandemie Covidu ukázala, že počítač je v ordinaci nezbytně nutnou věcí. Vystavování eNeschopenek bylo zavedeno doslova za vteřinu dvanáct.

Dnes jsou za to určitě rádi i lékaři, kteří se elektronizaci dlouho bránili. Když pomineme Covid, co dalšího může lékařskou veřejnost přesvědčit, aby tolik nelpěla na tradičních postupech a více využívala nové technologie?

Nejvíc vlastní zkušenost. Každý lékař je někdy pacientem, a když si jde vyzvednout léky, určitě uvítá možnost ukázat v lékárně telefon s QR kódem. Navíc nemusí pro recept vůbec do ordinace, eRecept přijde e-mailem nebo v SMS, což je nesmírně pohodlná věc. Zavádění bylo sice složité, ale dnes, kdy už lékaři mají k dispozici i lékový záznam pacienta, je celý projekt velice přínosný. To je prostě vývoj. Při zavádění eReceptů a eNeschopenek se projevila česká nátura, na jedné straně nepřipravenost ze strany státu a na druhé straně bránění se novinkám do poslední chvíle. Naši technici měli z těchto důvodů při zavádění eReceptů a eNeschopenek velmi perné měsíce.

Stále více lidí se dnes zajímá o zdravý životní styl. Může něco z vašeho sortimentu používat i laik?

Naší cílovou skupinou jsou především privátní lékaři, takže nabízíme hlavně přístroje k profesionálnímu použití, které patří do rukou odborníka. Ale malou část naší nabídky mohou využít i pacienti, například lidé s vyšším krevním tlakem. Zastupujeme výrobce profesionálních tonometrů, který vyrábí i tonometry pro domácí použití. Jako doplňkový sortiment prodáváme také teploměry nebo domácí váhy. A zvlášť bych zmínil pulsní oxymetry, které v době „covidové“ zažívají obrovský boom a lidé si je pořizují domů. Nižší hladina kyslíku v krvi může značit respirační problém a možnost nákazy koronavirem. Na jaře jsme během 48 hodin vyprodali sklad, teď v podzimní vlně již máme pulsních oxymetrů dostatečnou zásobu.

Co vás za 27 let podnikání nejvíce překvapilo, ať už pozitivně nebo negativně?

Negativně mě překvapila míra administrativy, která je po 27 letech někde úplně jinde, než byla na začátku podnikání. V době elektronizace je velmi nepříjemné zjišťovat, že po vás úřady požadují spoustu kolonek vyplňovat pořád znovu a znovu.

Ale víc je toho pozitivního. Před 27 lety jsem si jako lokální dodavatel počítačů a ambulantních programů vůbec nedokázal představit, že budeme například hlavním partnerem České společnosti tělovýchovného lékařství. Že budeme sportovním lékařům dodávat spiroergometrické komplety na zátěžovou diagnostiku. Že na našich přístrojích budou testováni třeba sportovci z české reprezentace.

O tom se mi na začátku podnikání opravdu ani nesnilo a skutečnost překonala veškerá očekávání.

Když si představíte Compek za dalších 10 let, jaký by měl být? A jakou cestou k tomuto cíli půjdete?

Měl by být hlavně s nástupcem, protože za 10 let bude čas firmu někomu předat. Přiznám se, že si vůbec neumím představit, co nás v té době čeká.  Za posledních 10 let proběhl obrovský technologický skok, tehdy jsem měl tlačítkový telefon a jeden malý monitor, dnes mám chytrý telefon a na stole dva velké monitory. Nevím, jak v té době budou vypadat ambulantní programy, jak bude probíhat léčba, jestli zdravotnictví bude online. Otevírají se nové možnosti jako diagnostika na dálku – telemedicína, umělá inteligence… Cíl pro nejbližší dobu je jasný: dostat firmu co nejvíc do online prostředí a na sociální sítě. Jako první věc jsme spustili nový web s napojením na interní ERP systém. Celý projekt nového webu směřuje ke zjednodušení a zefektivnění všech procesů.