Petr Adametz: ambulantní systém sladíme tak, aby fungoval jako jeden celek

Počítačové vybavení ordinace už dávno není jen jeden počítač a k němu připojená tiskárna. Naopak dnes už natolik prolínají hardware, software a komplexní systémy, že je i zbytečné uvažovat v těchto distinkcích. Aktuálně nás spíš zajímá: Umí systém přímo ovládat zdravotnickou techniku? Připravit lékaři data pacienta při vstupu do ordinace? Sám je zpracovat a postoupit navázaným institucím? Nejen na tyto otázky nám odpověděl Petr Adametz, specialista na ambulantní informační systémy Compek Medical Services.

Elektronizace pokrývá stále více z provozu ordinace. Zasahuje už vše, nebo jsou ještě nějaké oblasti nedotčené?

Situace se stále zlepšuje. Většina lékařů už nyní odesílá elektronickou cestou vykázanou péči, přijímá výsledky radiologie, ultrazvuku aj. externích pracovišť pomocí systémů, jako jsou MISE, Medidata, eZpráva, Medidat, DSSoft. Masivním trendem je používání elektronických receptů a neschopenek. A ty brzo doplní i elektronické poukazy na zdravotní pomůcky. 

Rezervy zůstávají především v komunikaci mezi lékaři a při odesílání elektronických žádanek. Ovšem to je spíš záležitost každého jednoho pracoviště. Tam, kde tomu jdou naproti, se už nyní může nasadit systém jako Medidata, MEDICAL NET, eZpráva a další.

Stále častější jsou také požadavky na elektronizaci komunikace mezi lékařem a pacientem. A ta se dá vyřešit přes systémy, jako jsou CGM Life Services, Virtuální sestra Emmy a Dr. MAX.

Jakou podobu má dnešní elektronizovaná kartotéka? Co všechno už obsahuje?

Kartotéka, pokud ji budeme chápat jen jako nemedicínská data o pacientovi, musí dnes obsahovat minimálně: 

• jméno, příjmení a titul;
• rodné číslo a datum narození;
• pojišťovnu a druh pojištění;
• adresu trvalého pobytu a 
• u cizinců číslo pojistky. 

Dříve nebyla úplně povinná adresa trvalého pobytu, ale dnes bez ní nevystavíte eRecept… Hodí se i zaměstnavatel s adresou a profese, to si ale eNeschopenka stáhne sama z portálu ČSSZ.

Jak umí dodávaný software pracovat se vstupy s vnějšími periferiemi typu zdravotnické techniky?

Zdravotnická technika jako EKG přístroje, holtery, měření ABI indexu atd. se dá ovládat softwarově. Mívá vlastní kartotéky a databáze. Ambulantní systémy, které dodáváme, mohou tyto přístroje ovládat přímo, a to sice přes GDT rozhraní.

Komu všemu dnes lékaři předávají informace? Pouze zdravotní pojišťovny to asi nebudou?

Ze státních organizací to jsou:

• • zdravotní pojišťovny, kterým se po uzavření měsíce posílá vyúčtování péče;
  • ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky) se zasílají žádanky a výsledky testů na covid, roční tabulky pacientů, případně úmrtní listy;
  • ISIN (Informační systém infekční nemoci) dostává informace o provedeném očkování proti covidu; 
  • SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv) přebírá data prostřednictvím eReceptů; 
  • ČSSZ dostává informace ohledně elektronických neschopenek ePN. 

Lékaři si navíc mohou předávat informace o pacientech mezi sebou, se zdravotnickými zařízeními, laboratořemi i s pacienty.

Elektronizaci ještě urychlila situace spojená s COVID-19. Které moduly byly v pandemii nejužitečnější?

Covidová situace urychlila zvláště komunikaci s ÚZIS a ISIN, především odesílání žádanek a hlášení výsledků testů. Osvědčily se systémy ePN a eRp, díky nimž se zamezilo osobnímu styku. A komunikaci s pacienty značně usnadňoval SMS modul CGMesky.

Můžete nám letmo představit moduly usnadňující lékařům nejběžnější činnosti?

Všechny moduly pracují na pozadí systému, čerpají z něho pacientské údaje, které využívají pro vnější komunikaci, jako jsou vystavení ePN, eRp, zápis do ISIN.

Zajímavým v tomto směru je třeba modul eKontrol. Ten při otevření karty pacienta zkontroluje v centrálním registru VZP správně přiřazenou pojišťovnu, druh pojištění a úhradu pojištění. U praktických a dětských lékařů se navíc okamžitě dozví, jestli pacient patří k němu. Lékař takto předejde všem problémům týkajícím se odmítnutí dokladů zdravotní pojišťovnou a neproplácení péče.

U ePN je zajímavá taková jednoduchá nadstavba. Při zadávání nového pacienta stačí zadat rodné číslo a program sám dovyplní všechny ostatní údaje. Strašně to urychluje práci a navíc se zamezí jakýmkoliv chybám.

Jsou dostupné pouze lokální instalace, nebo se nabízí i cloudová řešení?

Dostupná jsou obě řešení. Cloud je vhodný především pro ty odbornosti, které pracují na různých místech bez nutnosti přímé práce s přístrojovou technikou. Optimem je v takových případech rychlé připojení, případně i záložní připojení.

Jak bývá zdravotnický software licencován?

Software s daty uloženými výhradně lokálně bývá licencován typicky jednorázově. Výjimkou jsou jen dva moduly: lékové interakce a PC brevíř. Cloudová řešení bývají licencována na způsob předplatného software jako služba. 

Nakolik jsou data připravena k přímé komunikaci mezi lékaři? Aby pacient nemusel nosit papírové zprávy z jedné ordinace do druhé.

Zdravotní dokumentaci lze vyměňovat elektronicky – data jsou připravená vždy. Ale do hry zde vstupuje otázka zabezpečení. Aktuálně plně zabezpečenou cestu představuje komunikace mezi uživateli téhož systému – kupř. Medidata, MEDICAL NET či eZpráva.

Výhodou internetu jsou i možnosti vzdálené správy či technické podpory. Platí to i pro lékařský software?

Ano, pro ambulantní informační systémy to platí dvojnásob. 99 % všech zásahů řešíme vzdáleně. Navíc tak mohou klienti a jejich personál absolvovat i školení. A stejně tak zvládnou instalaci na nový počítač, pokud mají základní počítačové dovednosti. 

Umí software od Compeku ještě něco z provozu ordinace?

Ano – kupř. kombinace softwaru a hardwaru NEKLEPAT. NEKLEPAT zvládne celé odbavení pacienta v čekárně, včetně registrace pacienta a jeho požadavku, zachování pořadí až po vyvolání pacienta. Sestra se tím vůbec nemusí zdržovat, vše za ní vyřídí čtečka kartiček zdravotního pojištění.

Navíc je tak příchozí identifikován a lékař si může okamžitě vyvolat jeho kartu. A v případě nových pacientů mu systém kartu předvyplní údaji z kartičky zdravotního pojištění. Žádnou z těchto činností se už nemusí zdržovat ani lékař, ani jeho sestra.

Co považujete za nejdůležitější při nasazení softwarových řešení v každé jedné ordinaci?

Komplexní přístup a důraz na samostatnost pracovišť. To se daří naplňovat zejména, když můžeme klientovi pomáhat už od úvah o otevření praxe. Můžeme poradit s návrhem prostor, s rozvržením místností, s umístěním jednotlivých zařízení. Ambulantní systém doplníme veškerou počítačovou technikou i zdravotnickými přístroji. Vše spolu sladíme a otestujeme tak, aby fungovalo jako jeden celek.

Zvláštní důraz klademe na prvotní zaškolení. Každému ukážeme, jak nejefektivněji pracovat se systémem i přístroji. A navíc je po zahájení činnosti vždy jeden z nás připraven operativně zasáhnout v případě jakýchkoliv potíží. Vazba se zákazníkem pro nás nikdy nekončí.